Kurdský kvazistát v severovýchodní Sýrii oficiálně skončil poté, co se kurdské Syrské demokratické síly (SDF) spojily s prezidentem Bašárem Assadem a dohodly se na společném postupu proti Turecku. Za poslední týden se toho stalo skutečně hodně, nejprve se podívejme na časový sled jednotlivých událostí:
MATYLDOVINY: VV aneb Vanilčina výuka
Vanilka se aklimatizuje rychle. A pořád se učí nové věci.
BTW: Když bloudím v literárních lesích
V knihovnách máme spoustu knih. Většinu jsem četla, ale jen některé z nich čtu pořád dokola. Jsou to knihy, které mě něčím hluboce oslovily, kde mě už nijak zvlášť nezajímá děj, protože ho chronicky znám, ale prostě mi je dobře s lidmi a v prostředí, které vytvářejí.
HOST DEDENÍKU – Netopýr budečský: Deník zasloužilé netopýřice
11. 3. 2016 Probudila jsem se ze zimního spánku v naší panelákové střeše. Lidé si tedy myslí, že je jejich, ale v tomhle jsou na omylu. Protáhla jsem se. Jsem fortelná baba, takže jsem u toho dloubla do žeber tři spolunocležníky. Pozdravila jsem se s kluky a rovnou i rozloučila. Chystáme se s holkama na jarní přelet do letního bytu, a tam s námi chlapi nebydlí. Jen ti loni narození.
MLSOTNÍK: Vaříme s Martinou – Hrušky
Minule jsem byla z vašeho milého přijetí a reakcí nadšená. Tentokrát jsem pro vás připravila sladký podzimní článek o hruškách, které jsou neprávem až na druhém místě za jablky… ale v ledasčem je předčí. Víte proč je zařadit do jídelníčku? A co z nich připravit?
HOST DEDENÍKU – Sharka.68: Byl jednou jeden zámek aneb vítejte v Mitrově
Dovolte mi, abych vám představila jeden krásný zámek, ve kterém nežije pan král s princeznou, ale pár desítek obyčejných lidí, kterým se ze života snaží pár lidí udělat pohádku… Ať už na standardním oddělení pro seniory nebo i na Slunečnici, kde jsou lidi se sníženou schopnost soběstačnosti z důvodu chronického duševního onemocnění. Moc se mi líbí a vážím si toho, že o nich personál mluví jako o lidech, že to jsou pro ně stále lidi…
MATYLDOVINY: Dogsitting
Když potřebujete hlídání dětí, sháníte babysitting. My jsme sháněli dogsitting, protože jsme si zaplatili tři dny dovolené a netušili, jak události naberou spád. Hlídání štěněte není to, co by každý chtěl dělat. Naštěstí Kačka je zocelená výchovou desetiměsíční Pralinky a mohla si vzít volno a přijet. I tak se mi neodjíždělo snadno – přece jen jsem doma nechávala psí miminko 
HOST DEDENÍKU – Tora: Jak Hotel ke koťatům přišel – Hony, lovy, záseky
„Já ti ukážu ty peří jedno vošklivý, vodrbu tě, sežeru tě, rozkoušu tě!“ Goliáš, v očích nepříčetný výraz, vrčí a fackuje peříčkové mávátko. Vyskakuje metr vysoko, v letu drapne peří do zubů, po dopadu na všechny čtyři udělá kotoul a všema čtyřma packama peříčko zbuší.
GEOPOLITIKA: Rojavě akutně hrozí konec
V seriálu o Blízkém Východě jsme celý jeden díl věnovali syrským Kurdům v oblasti, které říkají Rojava, v níž se odehrává cosi jako (dosud docela úspěšný) blízkovýchodní pokus o progresivně-demokratickou formu vládnutí. Včera se nad její budoucností s největší pravděpodobností zavřela voda.
BTW: Když jezdí veteráni…
Na právě uplynulý víkend jsme měli už celé měsíce naplánované setkání s přáteli. Letos jsme ho organizovali my, takže bylo v Beskydech, bydleli jsme na Pustevnách a podnikali v okolí to, co nám počasí dovolilo.
LITERÁRNÍ PODZIM NA DEDENÍKU – Regi: Moudra i pindy psí slečny Indy popáté
Píše border kolie Indy s malou pomocí Regi, protože tlapkama to pejskům na klávesnici počítače moc nejde. A jak uvidíte, Indirka si poradí s lecjakým zapeklitým tématem.
HOST DEDENÍKU – Tora: Jak Hotel ke koťatům přišel – Sabotéři
Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění. Krm koťata masem a kvalitními konzervami, vyrostou jak z vody a dosáhnou i tam, kam nemají. Že tu lamentuju jak teta Kateřina ze Saturnina? Samozřejmě, však mám důvod, to si pište.
HOST DEDENÍKU – Jarka: Starousedlíci
Máme doma pár sousedů, kterých si opravdu ceníme a snažíme se je chránit. Jedněmi z nich jsou netopýři. Bydlí ve stodole a ve sklepě pod ní, k vidění jsou po setmění, jsou velmi tišší, nenápadní a nenároční.
BTW: Kyselo
Dívala jsem se s uspokojením na rostoucí zásobu sušených hub. Už nemusím schovávat zbytky na vánoční polévku a občasnou bramboračku. Mám dost. Co takhle zkusit něco, co jsem už dávno nedělala? A napadlo mě kyselo.
MATYLDOVINY: Sbohem a vítej
Světluška odešla za Duhu. Nedalo se jinak, nemocné srdce se rychle zhoršovalo a už nebyly léky, které by jí pomohly. Vyprovodili jsme ji a zvažovali, co dál – doma zůstala Karamelka, která nikdy nebyla sama, nejdřív ji vychovávala Borůvka a pak žila se Světluškou.
LITERÁNÍ PODZIM NA DEDENÍKU – Tora: Vojtek
Povídka, vzniklá z literárního cvičení: Napište krátký fantasy příběh o stopaři. Napsala jsem, a po jeho přečtení mi několik lidí řeklo: Ale my chceme vědět, co bude s Vojtkem dál? Zájem mě příjemně překvapil, a tak jsem později příběh dopsala. Povídku jsem po dokončení poslala do soutěže Klubu Julese Verna O nejlepší fantazy 2017 a světe div se, Vojtek postoupil do finále a já se díky němu mohu honosit titulem Lady Řádu fantasy (opravdu jsem na Lady byla pasována, v pokleku a mečem!).
MLSOTNÍK: Vaříme s Martinou – Dýně
Hezký den, zdravím všechny čtenáře Dedeníku. Jsem Martina Vrbická a ráda se s vámi podělím o své zkušenosti se zdravým vařením. Své znalosti, recepty a názory sdílím na svém webu: www.varmejinak.cz. Vystudovala jsem na vysoké škole obor Technologie a bezpečnost potravin a tyto vědomosti mi pomáhají v tématech a obsazích mých článků.
GEOPOLITIKA: Aktuality z Blízkého Východu – září 2019, druhá část
Jak bylo již řečeno v minulých aktualitách, události se na Blízkém Východě posunují rychlým tempem. Zatímco eskalace konfliktu mezi Íránem a Saúdskou Arábií, kdy si obě země navzájem řekly, že při jakémkoliv pokusu o útok půjdou do totální války je už takový, dalo by se říci, evergreen, děly se v pozadí věci, které by neměly zapadnout.
HOST DEDENÍKU – Tora: Jak Hotel ke koťatům přišel – Déjà vu
Všechno už tu bylo. Všechno už jsem zažila, a přesto najednou stejné situace prožívám úplně nově.
BTW: Jsem dys… co vlastně?
Byli jsme na cestách a já si jsem si potřebovala půjčit Martinův notebook. „Ach jo,“ vzdychla jsem si rezignovaně, když jsem si ho na klíně otevřela, „ty vlastně nemáš česky popsanou klávesnici!“ „A k čemu ji potřebuješ?“ zeptal se mě s upřímným nepochopením můj muž. Neodpověděla jsem. Jak vysvětlit, že píšu na nejrůznějších klávesnicích déle než 30 let a stále… nevím?
Nejnovější komentáře
Ti co tohle udělali si říkají muži?? Jsou to ubožáci,neschopni...
Tak nějak. Vždyť jde jen o Kurdy...
Ano pane hrábě - v perdeli!
Erdogan je druhý Hitler. To neskončí jen tak,dostal signál, že...
Nikdy na to děvče statečný a chytrý,empatický, nezapomenu! Sbohem kočičí princezno!...
Jo a dneska jsem četla o té včerejší pražské demonstraci....
Ale bože, to snad ne. Je mi to moc líto...
:-( Hrozné.
R.I.P., Bedo. (u)
ano, moje máti to řekla stejně - Sudety, Henlain a...