GLOSA: Když Vrbětice otřásly republikou
V sobotu 17. 4. 2021 jsme se, když hrozilo, že to celé praskne tak jako tak jinými kanály, na bleskově svolané tiskové konferenci dozvěděli, že výbuch muničního skladu v moravských Vrběticích nebyla žádná náhoda, ale útok agentů ruské rozvědky GRU.BTW: Prodejná láska
Myslíte, že se láska koupit nedá? Ale ano, a dokonce opravdová. I s oddaností a věrností. Pravda… lidskou lásku si skutečně ještě nekoupíte, ale naštěstí tu existují tvorové, které nám sem ten nahoře poslal, abychom nikdy nebyli úplně sami, když už to ostatní selže. Je to láska zabalená do psích a kočičích kožichů:))
HOST DEDENÍKU – Netopýr budečský: Novomanželé (7) aneb chočení
Počasí je skutečně aprílové. Po ránu někdy sněží. Jindy to vypadá, že co nevidět budou padat třicítky.BTW: Drabblení
Duben je nejen měsícem proměnlivého počasí, ale i měsícem drabble. Vysvětlím. Drabble je literární útvar, který může mít libovolnou formu, ale vždy má přesně sto slov. Ani víc, ani méně, prostě sto.HOST DEDENÍKU – Aida: Jedny jarní těstoviny a salát k nim
Neustále čekáme na jaro a ono se courá! Přesto – nevím jak, vy ale já ano – už člověk začíná mít chuť na jarní jídla – jídla odlehčená, s větším množstvím zeleniny, ať už tepelně upravené nebo syrové. A někdo – jako třeba já 
– přestává mít chuť na maso. Pak se hodí lehké bezmasé recepty, jaké nám dnes nabídla Aida:)) Dede
BTW: Beruška slavila!
Je to tak, minulou sobotu oslavila naše Beruška, Berry, Berryška, Berulín (oficiálně Braysuz Blackberry) své jedenácté narozeniny. Máme radost! HOST DEDENÍKU – Klokanice: Jak se vychovává hříbě
Když se začala plánovat dceřina svatba, těšili jsme se s manželem, že se zbavíme financování jednoho z členů rodiny. Namísto toho si dcera s nastávajícím manželem – považte, bez dovolení rodičů! – pořídili dalšího. Čtyřnohého, jak jinak.HOST DEDENÍKU – Marcela: Vysočina a já
Se svým manželem jsem se seznámila na studiích v Praze. Nejprve byl mým spolužákem, potom kamarádem a teprve později jsme spolu začali chodit. Věděla jsem, že na víkendy jezdí domů do nějaké vesnice u Pelhřimova. V Pelhřimově jsem do té doby nikdy nebyla, a pokud mám říct pravdu, ani mě bydliště mého spolužáka nijak zvlášť nezajímalo.
BTW: Jiskřičky
BTW: Jarní úklid
GLOSA: Proč jsou levné letecké společnosti levné?
Proč jsou levné letecké společnosti levné? Jak to celé funguje? Není potřeba se snad bát, že to s vámi spadne, když dáte za letenku méně, než za vlak z letiště do centra?HOSTÉ DEDENÍKU – Tora, JJ, Regi, KattyV: Statek je rodu ženského – kniha, která vznikla tak nějak mimochodem
Už několik let jezdíme společně na tzv. „psací“ dovolenou, kdy každá něco svého píšeme a po večerech si to navzájem betujeme, tedy rozebíráme, kritizujeme, trháme text na cucky a zase skládáme dohromady. Kdo? Přece my čtyři – Jana Jurmanová (milaJJ), Dagmar Lachmanová (Regi), Radmila Tomšů (Tora) a Kateřina Vágnerová (KattyV).
HOST DEDENÍKU – Netopýr budečský: Pipouška (6) aneb rozloučení
Všechno krásné jednou končí. Jak už mnozí tušíte, tímto článkem se loučíme s pipouškou.BTW: Veselé Velikonoce!
Milí čtenáři, přeju vám všem veselé Velikonoce, hodně radosti a nevzdávající se naději, že bude lépe. BTW: Hříšné sacharidy
Mléko v rendlíku začíná se zvyšující se teplotou nebezpečně ožívat, a já si nemůžu pomoct, aby mi pohled aspoň na okamžik neutekl na dva napjaté dětské obličeje. „Babičko, už!“ nevydrží Kačenka, když se hladina mléka začne definitivně vzdouvat.BTW: Apríl!
BTW: Na berlích
Jen na vteřinu z nich spustím oči a vzápětí se ozve „prásk prásk“ a já jen vzteky zatínám zuby – ty bestie se už zase válejí na zemi! Kruci! Někdy mám dojem, že francouzské berle jsou společným projektem nebe i pekla. Díky nebi se může jednonohý nějak pohybovat, kvůli peklu při tom obvykle nekřesťansky kleje 
HOST DEDENÍKU – Míša: Moje chlupatá vnučka Týnka
Můj starší syn Petr už žije se svou ženou Zuzkou v domku blízko Plzně. Mladí si moc přáli pejska. I když Petr je duší kočičák, pejsky má také rád. Zuzka a její maminka Dana už měly dříve pejska, takže nějaká zkušenost tam byla. Protože je Zuzka na vozíku, tak uvažovali, které plemeno by pro ně bylo nejvhodnější. Nechtěli žádné velké, měli starost, aby s vozíkem zvládli i vodit pejska. Nemohli na nic přijít.
HOST DEDENÍKU – Daniela: Jak jsem se stala ornitoložkou – amatérkou
Zobrazování zástupců ptačí říše provází mou tvorbu odjakživa. Asi proto, že mají jednodušší tvar než třeba pes nebo kůň. Mí ptáčci však dosud byli jen výsledkem mých fantazií, nikdy jsem se nesnažila vyrábět nějaký konkrétní druh, natožpak tuzemský. Jednak se mi to zdálo příliš složité, jednak jsem měla pocit, že naši ptáci zase tak zajímaví nejsou. Ó, jak jsem se mýlila…
