HOST DEDENÍKU – Tora: Jak Hotel ke koťatům přišel – Hráli jsme rouškovanou

Roušky, to slovo teď duní éterem a probírá se ze všech stran. Roušky sem, roušky tam, roušky nejsou, roušky budou, ale možná taky nebudou, to když tak ale určitě budou později… Přiznám se sama za sebe, že nebýt mé kamarádky Darky, tak nemám ani jednu. Šít nemám na čem (stroj jsem kdysi dávno při stěhování nechala kamarádce v původním bydlišti), látky také žádné v zásobě nemám, a hlavně jsem teď toho měla tolik v práci, že jsem večer byla ráda, že jsem ráda.

MATYLDOVINY: Mrzne!

Mrzne, i tady na jihu jižní Moravy mrzne! Já vím, je březen a počasí má na takové rozmary nárok, ale my jsme se jaksi… zpovykali. Pár teplých dnů, kdy jsem běhala venku v tričku, mi naznačilo, že letošní nezima to už zabalila, a není to pravda.

BTW: Čas na čaj

V konvici se začíná vařit voda a já pořád ještě bez nápadu zírám do skříňky, kde mám uložené každodenní čaje. Snídaně. Jaký? Černý, ovocný, bylinky? V duchu ale vím jedno – ať to bude kterýkoliv z nich, bude s citrónem:))

HOST DEDENÍKU – RenataE: Roušky, šijeme roušky (zpívejte na nápěv známé písně Colu, pijeme colu)

Vyvstala náhlá nutnost zakrývat nos a ústa respirátorem či alespoň rouškou. Zaběhneme do lékárny, zdravotnických potřeb, v nejhorším i do stavebnin. NEMÁME! Národ Přemka Podlahy, po generace zocelený stavem „nemáme, zeptejte se v příští pětiletce“, vytáhne šicí stroje od šlapací Singrovky přes nesmrtelnou Veritasku až po sci-fi Janome či Berninu, hrábne do skříně pro nějaký ten hadřík a vesele šije. Nepostará-li se o nás stát, postaráme se sami.

Z ROZÁRČINA ZÁPISNÍKU: Koupání; Přišel k nám Rex; Pod Rexovou tlapou

Milí čtenáři, v pátek vám opět povídá své zážitky fenka Rozárka – dnes vykoupaná a s novým kamarádem. Jinak diskuze je otevřená všem tématům, která vás napadnou, ale opravdu vítám vaše vlastní zvířecí zážitky! Ať tu nežijeme jen tím virem. Přeju krásný, pokud možno nevirový víkend! PS: Víte, že se zase mají vrátit noční mrazy? Tak pozor na kytky! :)

HOST DEDENÍKU – Helena: Voda v poušti

V Izraeli teď končí zima. A zima, to znamená období dešťů. Každou zimu se v poušti stane zázrak, někdy menší a někdy větší. Suchá vádí ožijí vodou a stanou se z nich zurčící řeky. Ne každý rok ožijí všechna vádí. U některých k tomu dojde jen jednou za několik let. Letos se stal ten větší zázrak – ožila i místa, kde bychom to ani nečekali. Jen pár příkladů, abyste si udělali představu.

HOST DEDENÍKU – Tora: Jak Hotel ke koťatům přišel – Jarní vše, jen ne úklid

Kdo mě zná (zvlášť pokud u nás byl někdy na návštěvě) ví, že na přehnaném úklidu nelpím. Ono to taky se zvířaty doma zas tak dobře nejde. Na druhou stranu by doufám uznal, že se u nás ani nebrodil odpadky po kotníky, ani neviděl na nábytku centimetrovou vrstvu prachu (kde by se tam taky vzala, prach u nás pořád víří vzduchem, protože nemá šanci se usadit) a koneckonců že ani ty podlahy nejsou nějak extra špinavé.

Z ROZÁRČINA ZÁPISNÍKU (4-6): Výstava; Přijela babička; Jak se Merlin ztratil

„Tak to pozvání prý platí pro nás obě!“ prohlásila panička nadšeně a šla norovat do skříně. Hlasitě jsem se na ni zadívala. „Cože???“ „No nekoukej! Zdeněk nás obě pozval na svoji vernisáž. Je výtvarník, moderní a prý tvoří instalace. Nejenže tě tady při hodinách angličtiny cpe piškotama, on tě chce mít i v galerii!“

GEOPOLITIKA: Končí někdy napětí mezi malými a velkými?

Velké a silné státy mají tendenci ovlivňovat dění v menších a slabších státech, dělat si z nich satelity, v horším případě si z nich dělat kolonie nebo je okupovat. To je něco, čeho byl náš seriál dosud plný – a pokaždé šlo o případ, kdy se velmoc ani nesnažila tvářit, že jí jde o něco jiného. Jenže je nějaká jiná dynamika vztahů malých a velkých vůbec možná?

MATYLDOVINY: Tolik?

Přijela k nám na týden Kačka i se psem. Pralinka je viditelně ve smečce spokojená, zařadí se a funguje, jak má. Pokud venku psice někam vyrazí a letí do dáli, je vcelku marné řvát na ty mladší, člověk musí dorazit do hlavy Karamelce, která smečku viditelně vede a obě mlaďošky se ji ani nesnaží předehnat.

GEOPOLITIKA: Nebezpečná eskalace v Idlíbu

Navzdory tomu, že jsou světová média plná koronaviru, na Blízkém Východě vývoj jako obvykle nespí. To, co by přitom mělo dostat prostor v médiích jsou události ze syrské provincie Idlíb, o níž aktuálně svádějí boje turecká armáda a syrský režim Bašára Asada, které – přeneseně – vedly k uprchlické vlně, kterou uměle vyvolal turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan.

BTW: Do zbraně!

„Kam že to jedeš?“ nechápal můj otec. „No… na střelnici! Do Liberce…“ vysvětluju už podruhé. Nedivím se, že taťka nějak nechtěl věřit vlastním uším – ani doma si mě moc neuměli představit s pistolí v ruce. Jenže… já to prostě chtěla zkusit!

BTW: Barvy

Tak letos už mám první za sebou. Byly moc hezké – sytě růžový a jasně žlutý. Rozzářily mi okno i myšlenky. Jenže druhé kolo už není takové, drobné kvítky jsou převážně bílé, což sice ladí se sněhem, ale ne s touhou po jarních barvách. Ano, mluvím o zahradních petrklíčích neboli primulkách, jejichž jásavé barvy v obchodech klamně ohlašují jaro už nejméně měsíc.

Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN